Kroky Vlastní cesty - 10 doporučení

datum publikace 01.05.2014

Doporučení pro každého, kdo jde vlastní cestou

Život je vlastně dlouhá cesta. Cesta, na které se neustále rozhodujeme, kudy půjdeme a co za námi zůstane. Může být pasivní, kdy nás životní okolnosti dostanou do různých situací. Může být také aktivní, kdy sami našim myšlením, rozhodováním, životními postoji a znalostmi určujeme, jaká bude naše cesta a jaký bude náš život. Žijeme pasivně nebo aktivně? Přečtěte si 10 doporučení, jak jít po vlastní cestě aktivně. 

Související články

1) Žijte pro sebe

​Vlastní cesta v životě by měla začít u vědomí toho, že svůj život ŽIJI PRO SEBE. Ne, to není sobecké, to je upřímné. Lidé tvoří společnost a jsou zde nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Máme v sobě veliké možnosti rozvoje, spolupráce a pomoci (což dokazují také charitativní sbírky a částky, které věnujeme lidem, jež se dostali do úzkých). Jen se jaksi špatně rozdává pomoc ostatním, neumíme-li si pomoci sami sobě. Jinými slovy bych neměl jedním dechem říkat, jak miluji ostatní a druhým dechem, že nemám rád sám sebe. To asi neumím řádně lásku poznat, procítit a dát. Až ji poznám, mohu ji "rozdávat". Stejné je to i se znalostmi nebo pomocí. Nejprve se musím naučit svůj obor a pak v něm mohu poskytovat poradenství a pomáhat ostatním. Nejprve dávám znalosti sám sobě, poznávám je, prožívám je. Jejich správným praktikováním jsem prospěšný svému okolí. Až v okamžiku, kdy mám vlastní zázemí, vlastní jistoty, mohu nejlépe pomáhat ostatním. 

2) Rozhodnutí 

Prvním krokem na každé cestě je skuečné rozhodnutí na cestu vstoupit. Rozhodnutí znamená nejen rozumově vidět cestu přínosnou a potřebnou, ale také vnitřní pocit a touhu, že tato cesta je právě pro mě potřebná. Je třeba tak spojit POCIT a ROZUM, spojit HLAVU a SRDCE. I když cesta bude náročná, budeme mít s sebou vždy dva průvodce HLAVU a SRDCE, kteří nás poženou vpřed, proto také musí táhnout za jeden provaz. 
 
 

3) Skutečný krok

Druhým krokem je skutečný krok :-) Ano, cesta dlouhá tisíce mil má počátek v jediném kroku. Tato věta mi roky zní v uších a bohužel jsem již zapomněl, kdo ji vyřkl první. Tady je potřeba udělat faktický čin, který mě "nakopne" začít něco dělat. U mě to např. před lety byla Vlastní cesta. První krok byl - tužka a papír, náčrtky, poznámky, vazby, požadavky na poradce, potřeby firem. Dnes je zde síť poradců z praxe, portál, který má již 3-tí verzi a filozofie, kterou zákazníci oceňují. Dodnes nemohu pochopit, jak to, že nikdo takto ještě poradenství a vlastní cestu nezpracoval. VŽDY MŮŽEME PŘINÉST NĚCO NOVÉHO. 
 

4) Nejsme na cestě sami

Už jste udělali 1. krok a cítíte se sami v obrovském prostoru možností? Věřte, že NIKDY NEJSTE SAMI na vlastní cestě životem. Poslouchejte, vnímejte a rozhlížejte se okolo sebe. Poslouchejte, co se lidem osvědčilo, podařilo a JAK. Nic nehodnoťte. Jen hledejte, co je Vám bližší a víte, jak byste to použili. Co cítíte, že je Vašemu srdci blízké a mozku logické. Zjistíte, že máte okolo sebe hodně lidí, kteří mají zkušenosti a mají co říct. Počítejte však s tím, že správné odpovědi Vám dá zkušený profesionál. Prostě nemůžete chtít finanční radu od pracovnice hotelové recepce apod.

5) Vlastní cesta

Jo, je pohodička jít po asfaltové široké cestě. Tedy po cestě, kterou již někdo prošlapal a další lidé ověřili. To však neznamená, že to je cesta právě pro nás. Každý jsme jiný a každý bychom měli jít vlastní cestou. Navíc zkušenosti získáváme vlastním silným prožitkem. Objevování nových cest vytváří skutečně silné prožitky. Můžete namítnout, že proč bychom měli objevovat, co již někdo objevil? Ale jak můžeme poznat řádně cestu, po které se jen tak "pohodlně projdeme"? Získáme tak zkušenost, na které můžeme dále stavět? Moje doporučení zní - nechoďte po vyšlapaných cestičkách, hledejte nové, své vlastní.
 

6) Pište si vlastní zkušenosti 

Pustili jste se na vlastní cestu. To je dobře. Když získáte první informace, jsou jasné a snadno se pamatují. Postupně přijdou další a další. Na ty starší se snadno zapomíná. Vždyť žijete právě teď, v přítomnosti, s tím, co si právě vybavíte. Se zapomínáním bohužel klesá schopnost ve vhodnou chvíli informace použít. Mít tak možnost se k informacím vrátit není vůbec špatné. Hlavně také proto, že s odstupem času začnete informace vnímat jinak a poodhalíte jejich další význam. Když si zapíšete nově získané informace, nejlépe s datem, pak později získáte popis své vlastní cesty. Cesty, kterou jste ušli sami pro sebe. Pište a zachyťte si  vlastní zkušenosti. 
 

7) Nezabloudit v mlze 

Máte-li jasno, kam jste se vydali, pak nezapomeňte, že může přijít i mlha. Tedy stav, kdy najednou nevíte, jdete-li správným směrem. Nevidíte, kam udělat další krok. Nevidíte na cestu, kterou jste si vybrali. Dokonce ani pocity Vám nic nenapoví. To je čas, kdy je třeba zvolnit a vrátit se v myšlenkách zpět k počátku cesty. K tomu, pro co jsme se na cestu vydali. Tady Vám nejlépe poslouží zápisky. Znovu si přečíst, co řešíte a čeho chcete dosáhnout. Možná také zrekapitulovat, co se Vám podařilo vyřešit. Věřte, že každá mlha se jednou rozplyne. Pak se můžete rozhlédnout a jít dál. V mlze není dobré dělat dlouhodobá rozhodnutí. 
 
 

8) Nebojte se udělat chybu

Strach všeobecně svazuje. Rozhodně by nám neměl bránit pustit se do nových aktivit. Jedině praktickým děláním a zjištěním co pomohlo a co způsobilo chybu, může vzniknout zkušenost. Zkušenost, kterou můžeme dále použít na vlastní cestě životem. Všichni, kteří něco dokázali, udělali spoustu chyb. Jen dobře vědí, že stejná chyba se nesmí opakovat. Hlavně je třeba každou chybu napravit. 
Věřte, že na konci se počítají výsledky. Když Vaším výsledkem bude nová zkušenost a opravená chyba, budete bohatší Vy sami pro sebe. Ostatní ví, že by se bez chyb nic nenaučili a také ví, že jste svou chybu napravil. Dá se na Vás spolehnout.
 

9) Vše má svůj čas, ani jablko neuzraje za den. 

Zažili jste již ten pocit, že máte energii, jasný cíl, touhu. Nešetříte silami ve snaze dosáhnout svého cíle. Vše jakoby se míjelo účinkem? V mnohých případech ještě zvýšíte úsilí a dostáváte jen zamítavou odezvu. Začínáte být unavení a mít pocit, že nic nemá cenu. Co kdyby to bylo jinak. Vše má totiž svůj čas. Ani jablka ze stromu nemůžete sklidit na jaře, kdy zasadíte semínko. Staráte se o něj a čekáte až vyroste ve strom a začne plodit. Zvolili jste správnou půdu, hnojiva, zavlažovali jste, chránili před škůdci, pak můžete na podzim sklidit krásná jablka. Stejné je to na vlastní cestě životem. Když se něco nedaří, ptejte se - je vhodný čas, jsem ve správném prostředí, jsou lidé připraveni...? 
 

10) Naše cesta nesmí poškozovat

Většina lidí má představu, že se jim na jejich vlastní cestě bude stále dařit. Budou mít úspěchy, záměry se jim budou plnit a budou mít velmi často důvod k úsměvu. Nejkrásnější úsměv je vyvolán tím, když se neusmíváte sami, když důvodem je krása a dobré dílo okolo Vás. Je toho možné dlouhodobě dosahovat? Z mé zkušenosti vím, že ano. Jeden ze základních předpokladů je, že žádný Váš úsměv nesmí být na úkor zármutku někoho jiného. Vaše činy nesmí nikoho jiného poškozovat a tím myslím i prostředí okolo nás samotných.  

Jiří Střelec

Diskuze k článku

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Sebejistotu si musí budovat každý sám“ více >>

Jiří Střelec Jiří Střelec

Sebejistota rozhoduje o tom, jakou vnitřní jistotu máme sami v sebe. Nikdo jiný nám ji dát nemůže. Ostatní nás jen mohou "zvenčí" povzbuzovat a ukazovat směr. Práce na sebejistotě je na nás. Čím dříve začneme, tím více náročnějších úkolů zvládneme a většího úspěchu dosáhneme. 

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie