Kvalitní výcvik vede k návykům

datum publikace 19.01.2015

Kvalitní výcvik se musí co nejvíce blížit praxi

Kéž by zaměstnanci brali svoji práci stejně vážně jako hasiči. Každá chyba a nedomyšlenost stojí čas, peníze a v krizových / mimořádných situacích zdraví a životy. Navíc v rozhodující chvíli není čas na přemýšlení, je třeba konat. Trénujme pracovníky na nejlepší výkony a veďme je k návykům.

Související články

Brát práci vážně

Největší vliv na kvalitní práci má osobní postoj pracovníka k práci samotné. V dnešní době má většina firem popsané procesy. Popsaný proces není nic jiného než nejefektivnější způsob, jak práci dělat, aby byla levná, rychlá a s nejlepším výsledkem. Bohužel v praxi je to tak, že zaměstnanci procesy nečtou. Jen ví, že jsou někde na serveru. Práci si prostě dělají po svém. Hasič musí procesy znát nazpaměť a skutečně je dělat. V jeho práci jde o hodně a někdy minuty a vteřiny rozhodují o životech, našich životech.

Chcete, aby při Vaší nehodě byl účasten hasič, který si nepřečetl postup? Asi nechcete. Plně mu věříte, že Vás dostane z nebezpečné situace a přežijete. Tak proč se tak nechováme k vlastnímu zaměstnavateli. Buďme rádi za to, že hasiči mají velmi přísné tréninkové metody a berou svou práci vážně. K Vaší nehodě se lehkovážný hasič nemůže dostat. 

Firmám jde také o život

V zaměstnání máme mnohem více času na práci než mají hasiči při výjezdu. Reakční doba je mnohem delší. Tak si v klídku můžeme přemýšlet a nebo hledat výmluvy proč něco nešlo. To vše, aniž bychom si uvědomovali, že naší firmě jde také o “život”. Tržní prostředí nespí. Noví podnikatelé, obchodníci, vývojáři neustále přemýšlí, jak se na nasyceném trhu prosadit s novými výrobky. Budou-li zaměstnanci dělat chyby, nedodržovat procesy, nebo včas je měnit, nezlepšovat efektivitu práce, budou oni a firma, ve které pracují, postupně umírat. S dlouhou reakční dobou si hned nevšimneme, že už je pozdě. Když začnou klesat tržby, začnou se řezat náklady. To pak většinou prchají z firmy ti nejschopnější a firma pokračuje v umírání. Kolegové přijdou o práci a nakonec o ni přijdete i Vy. Mnohdy je to jen proto, že když se firmě dařilo, tak jsme si práci dělali po svém, jak byla pro nás nejjednodušší, ne tak, jak by měla být. Hasiči naši firmu zachraňovat nepřijdou. Tolik jich zase nemáme. Ono vlastně takovými hasiči pro firmy jsou poradci. Bohužel u nich nikdy nemáte jistotu, zda poradce má tvrdý výcvik a bere svou práci pro Vás tak vážně jako hasič. Poradce není také levný, a když klesají tržby, těžko se utrácí peníze za poradce. Rovněž je zapotřebí počítat s tím, že náprava se nestane ze dne na den. Náprava většinou vyžaduje měsíce a roky. 

Vědět JAK a znát SEBE

Jednání o cenách nebo reklamacích představuje ve firmách adrenalinový sport. Přesto si někteří zaměstnanci i manažeři dovolí jít na tak náročné jednání nepřipraveni. Správně bychom všichni měli chodit na všechna jednání (i interní) řádně připraveni. Každá zbytečně strávená hodina stojí firmu peníze. Hasiči si nemohou dovolit ošidit přípravu. Moc dobře ví, že všechno co budou umět, někomu jednou pomůže. A tak se učí, jak a co přesně mají dělat. Studují postupy, chemické látky, chování ohně, vliv vodních kapek na hašení apod. Vědět JAK je základ. Prostě potřebují znát, jakým nástrojem rychle rozbijí okno. Jak to udělat, aby sklo nezranilo pasažéry v autě. Studují, jak se šíří oheň v uzavřených prostorech, jak se k ohni přiblížit. Znalosti a postupy jsou základním krokem. Chceme-li mít dobré výsledky, potřebujeme také trénovat. Management by neměl podceňovat praktický výcvik a zaměstnanci by neměli výcvik brát jako dovolenou od práce. 

Hned dalším krokem je poznání sebe sama. Na to se pomalinku začíná slyšet i ve firmách. Hodně se totiž předpokládá, že člověk mající občanku, ví kdo je a ví co dělá. Ono to také znamená, že víte, jak se budete cítit v dané situaci a jak asi budete reagovat. V praktických situacích domněnky, že se nějak zachováme, jsou zcela irelevantní. Tady je výcvik hasičů velmi nekompromisní a tvrdý. Součástí výcviku jsou např.

  • prolézání neznámým bludištěm - samozřejmě v plné výzbroji, potmě a ještě v kouři. Zde velmi rychle zjistíte, zda víte, jak poslepu prolézt rourou, jak se zrychluje tep, jak ovládáte dech, zda si uvědomujete na kolik minut máte ještě vzduch.
  • práce ve výškách - víte, zda pohled o desítky metrů dolů vas nebude paralyzovat, zda se můžete houpat na laně a vykonávat práci.
  • hašení ohně
  • vyprošťování obětí autonehody
  • a další a další situace. 

Výcvik musí být takový, aby se každý, nejen naučil JAK co musí udělat, aby např. prolezl úzkým otvorem (jednu ruku musí dát dolů a druhou nechat nahoře …), ale také poznal vlastní psychické možnosti. Zvládnu pohled z výšky dolů, dokážu pracovat s pocitem, že okolo jsou jedovaté plyny? Výcvik musí všestranně připravovat hasiče.

Přesto existují, jak sami hasiči přiznávají, situace, na které se nelze připravit. Chápejme především psychicky se připravit. Ano, velmi často si myslíme, že danou situaci zvládneme. Můžeme si ji vyzkoušet např s figurínou. Ale zvládnete v reálné praxi pohled na zraněné nemluvně, které bojuje o život? Takový pohled nikdo nechce zažít a rodiče již vůbec. Zvládnete s tím pohledem žít zbytek života? Lepší je chovat se tak, abych já a ani nikdo další se do takové situace nemusel dostat. 

Ve firemní praxi bývají někteří zaměstnanci velmi odolní. Každodenní pohled na umírající firmu docela s přehledem zvládnou a ještě mají plnou pusu alibi o tom, proč za nic nemohou. To, že si manažer pamatuje kolikrát prosil, žádal, trval na tom, aby se k zákazníkovi chovali vstřícně, psali zdvořilé odpovědi, včas vyřizovali reklamace, nezapomínali na bonusy pro VIP zákazníky apod. ničemu nepomůže. Tady je zapotřebí jednat a promiňte s neodpovědnými zaměstnanci "zatočit" a nenechat jimi ohrožovat firmu. 

Návyk vzniká opakováním

Návyky potřebujeme proto, abychom v rozhodující situaci jednali správně. Ne opatrně, ne nebezpečně, ale již jsme realizovali nejlepší řešení. V rozhodujících situacích je třeba se zachovat správně. Dobří lektoři ví, že trénink dělá mistra. První náročné cvičení většinou nikdo nezvládne skvěle. To je dobře, aspoň jej začne brát vážně. Ale až cvičení vyzkoušíte podruhé, zvládnete jej lépe. A až přijdete na to, jak se na cvičení připravit, zvládnete jej potřetí ještě lépe. V praxi pak najednou při jednání nebo prezentaci Vám začnou “naskakovat" správná slova, postoje, souvislosti tak, jak jste si je natrénovali. To platí i v komunikaci. Situace je pokaždé jiná a přesto bývá velmi často podobná. Jeden argument, který se naučíte v květnu, pak zjistíte, že můžete použít i na jednání v červnu. 

I hasiči jdou do situací, které jsou pokaždé jiné. To, co jim pomáhá je, že již nemyslí na to, jak si nasadit “dýchák” (dýchací přístroj), jak začít hasit apod. Musí svou pozornost plně věnovat prostředí, ve kterém se ocitli, předvídat, kde se mohou objevit plameny apod. Určitě Vám potvrdí, že proto, aby správně reagovali, je třeba si náročné situace trénovat. Pořád dokola až se zautomatizují pohyby, reakce a nad maličkostmi nepřemýšlí. Dokážete to také tak? 

Skutečný tým

Hasiči musí být skutečný tým. V mimořádné situaci se spoléhají na to, že každý jeho kolega udělá svou práci pořádně. Spoléhá, že má správné návyky. Představte si, že jdete do neznámého prostoru, kde hoří, mohou zde být chemické látky. Je úplná tma a kouř. Bez masky se vzduchem, tzv. “dýcháku”, se zde vůbec nemůžete pohybovat. Vždy je v takové situaci hluk, takže kolegu těžko slyšíte. Zde nesmíte dělat chyby. Mohli byste ohrozit svého kolegu na životě. 

Fungují, vaše firemní týmy opravdově, jako hasiči? Vzpomeňte si na to vždy, když k vám přiletí fáma, vždy kdy vy sami nebo kolega nesplnil svůj úkol, vždy kdy není splněn termín, vždy kdy jste tolerovali nedbalost.  

Kdyby to bylo reálné, doporučoval bych, aby firemní týmy na teambuilding místo paintballu, horské dráhy apod raději šly do výcvikového střediska hasičů a zkusili si jejich práci. 

Berme si příklad od nejlepších

Berme naši práci tak, jako by šlo naší firmě o život. Zapomeňme na touhy si ulevit a naučme se nazpaměť procesy. Ne, ty formálně napsané, ale ty, které vedou k úspěchu a vykreslí radost u zákazníků. Hledejme cesty, jak zlepšit práci a spolupracovat v týmech.

Berme si vzor například od našich hasičů, kteří každý den trénují a zachraňují naše životy. Chraňme naše firmy a vydělávejme víc.  

Autor fotografii - Michal Kříž

Jiří Střelec

Diskuze k článku

od: Jarmír Kocurek

Poznámka vloženo: 9.3.2015

Častým problémem ve firmách je situace, kdy procesy jsou popsány v nějakém čase "Č" a jak se firma vyvíjí do času "Č1" tak popis procesů zůstává pořád v čase "Č". Příčiny toho, proč se tak děje bývají všelijaké, nejčastěji nevhodný způsob popisu procesů a následná neochota pracovníků je číst, řídit se jimi či dokonce je aktualizovat. Proto bych si dovolil poznámku, že pokud pracovníci nedodržují firemní postupy, převážně je to problém nevhodně zavedeného systému firemního řízení (nevhodná forma, nevhodně rozdělené procesy, nevhodní lidé). Jakmile bude toto odstraněno, pak i vzroste ochota pracovníků se firemní dokumentací řídit.

reagovat

od: Jiří Střelec

RE: Poznámka vloženo: 9.3.2015 vloženo: 9.3.2015

Řekl bych, že více než nevhodný systém má vliv firemní kultura, formy komunikace + každodenní manažerská práce nad tím, jak mají zaměstnanci pracovat. Manažeři by měli být první, kteří se systém pracuji a uplatňují jej. Správně bych měl říct, že by měli zaměstnance zaujmout pro systém a ukázat jim, že systém je cesta jak být úspěšný jako zaměstnanec.

reagovat

od: Jaromír Kocurek

RE: RE: Poznámka vloženo: 9.3.2015 vloženo: 9.3.2015 vloženo: 11.3.2015

Určitě musí manažeři se systémem pracovat a zaujmout pro něj zaměstnance. Nicméně pokud je systém nevhodný (např. nejasný, dlouhé a zmatečné dokumenty, realita odlišná od systému, atd.) pak je naopak nemožné zaměstnance zaujmout pro systém. Na druhou stranu je pravda, že firma může fungovat bez popsaného systému - ale jen do určité velikosti. :-)

reagovat

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Jen ten, kdo žije danou věcí, ji může posunout dál.“ více >>

Jiří Střelec Jiří Střelec

Nejlepší myšlenky nás napadají, když se skutečně danou věcí zabýváme. Shromažďujeme informace, propojujeme vazby, navrhujeme řešení. Prostě zapojujeme všechny naše schopnosti se získanými informacemi. Ne jen jeden den, ale delší dobu. Když prostě s danou věcí žijeme dnes, zítra, ale i příští týden nebo rok. Divili byste se kolik možností se Vám nejednou objeví. Když však Vaše myšlenky patří při psaní projektu tomu, jak budete o víkendu sportovat, nemůže být projekt skvělý, ale jen formální.

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie