Osobní finance

datum publikace 05.08.2011

Osobní finance naše bohatství

Porozumění osobním financím může rozhodnout o tom, zda se staneme bohatými nebo ne. Zda budeme závislý převážně na rozhodnutí zaměstnavatele a nebo se sami budeme rozhodovat co, kdy a jak v životě chceme.

Související články

Osobní finance odpovídají na zásadní otázky: Kolik peněz budu já, moje rodina potřebovat v budoucnu při jednotlivých životních událostech? Jak mám potřebné peníze našetřit? Osobní finance, které potřebuje řešit každá rodina, jsou aplikací principů finanční ekonomie na individuální a rodinná finanční rozhodnutí.

Kategorie příjmů a výdajů

Každá rodina (stejně jako stát) má příjmy – způsoby jak se k nám dostávají peníze. Na druhé straně bohužel výdaje – kam naše peníze odchází. Z hlediska osobních financí rozlišujeme tři hlavní kategorie příjmů:

  1. Aktivní příjmy - mzda, bonusy, odměny, tantiémy, příjmy z podnikání představují aktivní příjmy. Jejich zdrojem jsou oblasti, kde máme aktivní roli (pracujeme), poskytujeme služby, prodáváme výrobky
  2. Portfoliové příjmy - jsou příjmy v investic, z finančního majetku. Patří sem kapitálové zisky – nejčastěji z cenných papírů, dividendy, kuponové platby, poplatky za autorská práva
  3. Pasivní příjmy - jsou to příjmy z pronájmu nemovitostí, z účasti ve společnostech a projektech, kde nemáme aktivní roli.

Z jednotlivých kategorii vidíme, že hodně oblastí, kde může naše rodina získávat příjmy. Asi si každý hned zhodnotí, že nejlepší by bylo mít příjmy pasivní.

Mezi osobní a rodinné výdaje řadíme:

  1. Fixní platby - výdaje, které je velmi těžké změnit nebo minimalizovat. Pro rodinu jsou to např. splátky hypotéky, platby leasingu za auto, inkaso, paušál na internet a mobilní telefon, daně, zdravotní a sociální pojištění
  2. Kontrolovatelné výdaje - položky, které máme možnost ovlivnit a mohou kolísat podle uvážení, jako např. výdaje na zábavu, oblečení, stravu, sport, ale také pravidelné investiční výdaje a spoření.

Kdo je skutečně bohatý?

Jak poznáme skutečně zámožného člověka? Je např. předseda představenstva významné společnosti bohatý, protože má vysoké příjmy? Na tuto otázku nelze odpovědět podle výše osobních příjmů ani podle výše čistých osobních příjmů.
Stejně tak vlastnictví vily v Praze na Ořechovce nebo v Brně v Masarykově čtvrti nerozhoduje o tom, zda je někdo bohatý. Dokonce ani vlastnictví Mercedesu s luxusní výbavou. Záleží to na dvou skutečnostech:

  • co člověk udělá v průběhu času se svým čistým příjmem, zda pomocí něj buduje svůj majetek, investuje a zvyšuje své čisté jmění
  • a jakým způsobem svůj majetek financuje.

Jistě se ptáte co je to - čisté osobní jmění? Čisté osobní jmění můžeme definovat jako rozdíl mezi aktivy (majetek, který vlastníme) a pasivy (závazky nap. ze spotřebních úvěrů, hypotéky).

Příklad
Podívejme se na příklad jedné rodiny.

  • rodina vlastní automobil v hodnotě 600.000 Kč
  • bydlí v domě v hodnotě 2,2 mil Kč, na který má nesplacený hypoteční úvěr ve výši 800.000 Kč
  • rodinné úspory jsou 500.000 Kč

Čisté osobní jmění je potom ve výši – 300.000 Kč (500.000 – 800.000 Kč). Hodnotu domu ani automobilu do čistých výdělečných finančních aktiv nezapočítáváme. Jsou to reálná aktiva, které nepřinášejí žádné peníze, spíše peníze spotřebovávají formou provozních výdajů na dům a auto nebo splácením hypotéky. Jiná situace by byla např. u bytu ve vlastnictví, který pronajímáme.

Vytváření rodinného majetku

Podobně jako firmy můžeme sestavit obdobu dvou základních finančních výkazů. Výkaz příjmů a výdajů (obdoba firemního výkazu cash flow) a svoji rodinnou Rozvahu (bilanci majetku a zdrojů financování)

Výkaz rodinných příjmů a výdajů

Příjmy Výdaje
mzda provoz domácnosti
podnikání provoz automobilu
investice splátky hypotéky
pronájem bytu splátky leasingu

V tomto výkazu se na levé straně objeví veškeré osobní nebo rodinné příjmy – např. příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu bytu. Na straně výdajů se objeví provozní výdaje – např. nákupy potravin,oblečení, financování zábavy a méně kontrolovatelné výdaje jako je např. splátka hypotéky, leasingové splátky automobilu atd.

Rodinná rozvaha

Aktiva Pasiva
peníze v bance kreditní karta
dům spotřební úvěr
automobil dlouhodobý úvěr
penzijní připojištění čisté jmění

V rozvaze na straně aktiv se objeví majetková aktiva, která přinášejí hotovostní příjem nebo kapitálové výnosy. Např. reálná aktiva jako byt, automobil a finanční aktiva v podobě cenných papírů, penzijního připojištění, životního pojištění atd. Na straně pasiv se objevují závazky, které používáme pro financování majetku – např. hypotéka, leasing, spotřební úvěr. Tyto finanční produkty nám sice umožňují splnit požadavky na bydlení ve vlastním domě, ježdění slušným automobilem nebo moderní vybavení bytu. Na druhé straně vážně odčerpávají volné finance dostupné k financování rodinných cílů a dlouhodobě omezují možnosti investovat.

3 koncepty rodinného bohatství

Z hlediska rodinných financí můžeme rozlišit tři koncepty a principy vytváření rodinného bohatství:

Tok financí u chudých - Chudí lidé mají velmi jednoduchý tok vlastních peněz – prakticky vše, co vydělají utratí za své spotřební nákupy. Zdrojem jejich příjmu je jejich práce. Protože výplata obvykle závisí na dosaženém vzdělání, pokud nemají vysokou školu, obvykle nebývá jejich výplata příliš vysoká. Výdaje na vzdělání a koníčky jsou velmi omezené. Takové rodiny nevlastní téměř žádný majetek. Obvykle bydlí v pronajatém bytě a nemají automobil. Jediným dočasně pozitivním rysem může být, pokud rodina nemá závazky (hypotéku, spotřební úvěry). Do budoucnosti rodina nemá šanci zbohatnout, protože všechny příjmy se mění bezprostředně na výdaje.

Tok financí u středních vrstev - Rodiny si nabírají do své rodinné rozvahy pasiva, kterými financují svoji zdánlivě vyšší životní úroveň. Výplata a další příjmy těchto rodin směřují na platby spotřebních výdajů a splátky hypoték, leasingu a spotřebních úvěrů. Problémem financí těchto rodin je, že ani vysoký měsíční příjem takové rodiny nevede ke zbohatnutí. Přestože rodina může na první pohled vypadat zámožně, bohatá není. Svůj majetek financuje na dluh a nevlastní a nekumuluje výdělečný majetek, který by ji v budoucnu umožnil zvyšovat příjmy. Zaměstnání nebo podnikání vystavuje rodinu značnému riziku výpadku příjmů. Např. živitele rodiny propustí ze zaměstnání nebo dojde k úrazu se zdravotními následky.

Tok financí u bohatých - Tyto rodiny také platí své současné výdaje. Zásadně jsou však odlišné toky i zdroje osobních příjmů. Nemusejí přednostně spoléhat na částku na výplatní pásce. Pravidelným a hlavním zdrojem jejich příjmů jsou portfoliové a pasivní příjmy – jejich výdělečný majetek. Např. příjmy z cenných papírů - investičních fondů, akcií, obligací, pronájmu bytu nebo domu, ale také úspory v penzijním fondu, stavebním spoření. V ideálním případě se reálná tržní hodnota aktiv nemění rozpouštěním výnosů do běžných hotovostních příjmů. Bohatí lidí nemusejí vlastnit takřka žádná pasiva v podobě hypotéky, leasingu nebo spotřebního úvěru a zaplatit poměrně vysoké úroky. Při rozumné výši majetku je podstatně levnější pořídit si nové auto nebo byt platbou v hotovosti.

Jakou strategii při vytváření osobního a rodinného majetku zvolit?

První doporučení - V mládí a středním věku, kdy pravděpodobně nemáme vysoký finanční majetek bychom se měli soustředit na své aktivní a stabilní příjmy ve formě mzdy a podnikání, které mají šanci růst. Plynutím času, jak roste naše čisté jmění a příjmy, bychom měli v co možná nejvyšší míře kumulovat výdělečná aktiva – především investice. Výnosy a příjmy z majetku by tak měli postupně převážit nad mzdou a měli bychom se snažit je maximalizovat, což znamená přesun z aktivních na portfoliové příjmy. Samozřejmě při respektování vztahu vyšší výnos znamená vyšší riziko.
Takto generovaný majetek bychom neměli rozpouštět do provozních výdajů, ale reinvestovat v souladu s naším investičním plánem. V ideálním případě se finanční majetek zvýší natolik, že rozhodnutí pracovat nebo podnikat se stane dobrovolnou volbou.

Druhé doporučení - Měli bychom se snažit své osobní příjmy a příjmy rodiny diverzifikovat (rozdělovat) mezi řadu různých, na sobě nezávislých zdrojů. Rozdělí se tak riziko zásadního snížení nebo výpadku některého z důležitých osobních příjmů. Tento postup je podobný diverzifikaci portfolia při investování do cenných papírů. Kromě mzdy se můžeme snažit získat další příjmy z kapitálového majetku – např. investováním do fondů, akcií, obligací, z pronájmu bytu, domu, zahrady ve vašem vlastnictví, z podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnosti, z autorských práv.

Jana Sovová

Diskuze k článku

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Nevěřte, dokud si danou věc neumíte zkontrolovat nebo není z Vámi prověřeného, spolehlivého zdroje.“ více >>

Jiří Střelec Jiří Střelec

Je snadné uvěřit hezkým slovům ostatních, jak co umí, jak budou pracovat, jak pracují přes čas apod. Skutečnost však nebývá tak ideální. Majitelé firem o tom ví své. Nejvíc si stěžují manažeři a majitelé, kteří si nové pracovníky neprověří, nezeptají se na reference, nezavolají poslednímu zaměstnavateli nebo si neudělají namátkovou kontrolu. Je zcela jedno, zda jste ve výrobě, na stavbě, v cukrárně nebo vývojovém oddělení. Vždy je třeba si informace ověřovat. Vždy se nemusí jednat o podvod a lež, ale velmi často se jedná o neznalost, jiné zkušenosti apod. Včasná kontrola Vám ušetří spoustu času a peněz. 

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie