Pozitivní psychoterapie

datum publikace 20.01.2012

Pozitivní psychoterapie

Pozitivní psychoterapie se zabývá rodinnou terapií a duševní hygienou. Je to metoda, která bere človeka takového jaký je a nesnaží se ho přizpůsobit nějakému předem danému obrazu. Vůdčí myšlenkou je vyhledat a opřít se o zdravé síly v osobnosti a o pozitivní stránku utrpení a konfliktů, které jsou jádrem potíží.

Související články

Pozitivní psychoterapie se zabývá rodinnou terapií a duševní hygienou. Je to metoda, která bere človeka takového jaký je a nesnaží se ho přizpůsobit nějakému předem danému obrazu. Vůdčí myšlenkou je vyhledat a opřít se o zdravé síly v osobnosti a o pozitivní stránku utrpení a konfliktů, které jsou jádrem potíží.

Zakladatelem pozitivní psychoterapie je německý psychiatr a neurolog Nossrat Peseschian. Základní principy vytvořil na základě transkulturního srovnávání vztahů. Pozitivní psychoterapie nemá nic společného s filosofií pozitivismu. Pozitivnost zde znamená celostnost a jednotu v rozmanitosti. Je nesena orientací na překonání jakékoliv jednostrannosti jak ve vztahu k vnitřnímu světu člověka, tak i k jeho životu ve společnosti. Jde o syntézu vhodných aspektů zejména tradiční analýzy, kognitivně behaviorální terapie. Nechybějí zde ani prvky hlubinné terapie.

Hlavní mottem pozitivní psychoterapie je poznatek, že i zdánlivě bezvýchodná situace nebo stav krajní nouze je možno zužitkovat v obnově zdraví a psychické rovnováhy. Je potřeba vidět růže na trnitém keři!

Aspekty pozitivní psychoterapie:

1. Pozitivní přístup
2. Postup vztahující se k obsahu konfliktu
3. Pětifázová pozitivní psychoterapie

Podle původního významu slovo pozitivní (latinsky „positum“) znamená skutečný, daný. Skutečné a dané však nejsou pouze nemoci, poruchy a neúspěšné pokusy řešit problémy. Skutečné a dané jsou rovněž schopnosti, které každému člověku umožňují nacházet nová, jiná a dokonce lepší řešení.

Důležitá se jeví úvaha pozitivní psychoterapie, že klient si sebou nepřináší pouze nemoc či problém, ale také schopnost nemoc či problém překonat.

Úkolem terapeuta je mu s tím pomoci. Pozitivní přístup znamená pokusit se společně s pacientem hledat řešení a možnosti, která dosud ležela za obzorem vědomí. To umožňuje změnit stereotyp nazírání a otevřít se jiným modelům myšlení, než jsou ty, které existující konflikty až dosud spíše zesilovaly.

K poruchám zpravidla nevedly velké zážitky. Mnohem častěji mířila k citlivým nebo slabým místům stále se opakující malá poranění duše, která nakonec byla schopna vyvolat konflikt.

Příklady, které řeší pozitivní psychoterapie

1.příklad:
Je-li partner nevěrný, nabízejí se různé možnosti řešení s různými následky. Můžeme použít zbraň,abychom znovu nastolili spravedlnost a čest. Můžeme své trápení utopit v alkoholu, abychom objevili lepší svět, můžeme se mstít tím, že budeme sami nevěrní. Na danou situaci může dokonce zareagovat naše tělo a to únikem do psychosomatické nemoci. MŮŽEME SE TAKÉ POKUSIT O DISKUSI, ABYCHOM DOSÁHLY POROZUMĚNÍ.

2.příklad:
Problémem je frigidita. Na frigidní ženu může partner pohlížet jako na sexuálně chladnou nebo vzít v úvahu další pozitivní význam. Frigidita je také schopnost prostřednictvím těla říci NE. Což se dotýká ženina porozumění sobě samé, důsledku poruchy partnerského vztahu.

Ivona Machová

Diskuze k článku

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Efektivní mediální komunikace je jednoduchá“ více >>

Vojtěch Bednář Vojtěch Bednář

složité věci je třeba podat tak, aby jím média rozuměla. Pokud je nepopchopí novináři, publikum nemá šanci

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie