Vliv dovedností a manažerských her na rozvoj firemní elity

datum publikace 24.03.2008

Manažerské hry

Každý racionálně budovaný podnik, chce-li dlouhodobě prosperovat, má vždy ve své strategické vizi na prvém místě úkol - vytvoření podnikové (firemní) elity. Důvod je jednoduchý, chce-li elita podnikat, musí organizovaně žít a tvořit, využívat zdroje vnitřní a vnější a v neposlední řadě vybudovat i pevnou organizační strukturu, na které jsou v dalším vybudovány procesy.

Související články

Úvod

Každý racionálně budovaný podnik, chce-li dlouhodobě prosperovat, má vždy ve své strategické vizi na prvém místě úkol - vytvoření podnikové (firemní) elity. Důvod je jednoduchý, chce-li elita podnikat, musí organizovaně žít a tvořit, využívat zdroje vnitřní a vnější a v neposlední řadě vybudovat i pevnou organizační strukturu, na které jsou v dalším vybudovány procesy. Tyto pak cilevědomým řízením realizují know-how firmy na jehož konci je produkční výnos uspokojující nejdůležitější článek tržního mechanismu zvaný zákazník.

Ptejme se tedy, kdo tvoří elitu firmy?

Firemní elita (z latinského eligere = vybírat, vyvolit) je společenskovědní termín, označující kategorie osob, které ve firemním systému či subsystému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu. Jsou vlastníky firmy smysluplně vybráni či vyvoleni a to díky individuálním vlastnostem těchto osob, jejich profesionálním kvalitám či sociálnímu postavení. Tato skupina se samoorganizuje, neboť má existenční a osobní zájem o vybudování firmy dle vize jíž je i tvůrcem.

Počet příslušníků firemní elity je relativně malý, takže umožňuje jejím členům jednat společně, vědomě a hlavně soudržně (synergeticky). Procesy komunikace v elitě jsou snazší a její členové mohou být rychle zmobilizováni k formulaci vize a politické linie. Příslušníci firemní elity jsou tedy vlastníky operační iniciativy firmy, know-how firmy, zdrojů firmy a nejčastěji i majetku firmy.

Proč je firmní elita potřebná?

Podnikání je nejobecnější proces v soudobé lidské společnosti, kterým společnost působí na utváření svého prostředí. Je složitý, interdisciplinární, proměnlivý, ale často i unikátní. Cílem firmy je vždy dosažení výnosu. Pro maximalizaci výnosu však firma potřebuje originalitu know-how tvůrců a „stavitelů“ firmy. A to zvláště tehdy, když je firmami a podniky „proces podnikání“ do tržního prostředí implementován. Jinými slovy vždy, když chce firma v prostředí prosperovat, tedy získat místo na „slunci trhu“.

Na druhé straně složitost tržního prostředí, do kterého je tento proces zaváděn zvláště v posledním století vykazuje poměrně vysoké turbulence, způsobené právě roztodivností procesů podnikání implementovaných do prostředí.

Jak známo, tento termín lze zařadit do vědní oblasti nazvané chaos a teorie katastrof. Není neznámé, že implementace podnikání jako procesu do turbulentního prostředí vyžaduje tvořit a realizovat strategie často nazývané jako „strategie na ostří nože“. Důvod - rivalita firem o dosažení maximálního výnosu.

Mezi hlavní faktory rivality kromě jiných, působící na turbulenci tržního prostředí, jsou neustále rozvíjející se potřeby a požadavky sociálních systémů, vznik nových poznatků (např. teorie kvalit), vznik nových sociotechnologií přežití a rozvoj společenských a biologických systémů případně nárůst populací požadující přiměřené právo na existenci na planetě zvaná Země.

Na základě těchto faktorů, které nejsou zdaleka množinou úplnou, chce-li jakákoliv firma uspět v takto již tak zjednodušeném, ale turbulentním prostředí, musí se umět měnit. Hlavním požadavkem je, že změny musí provádět tak rychle a tak sofistikovaně jak vznikají dominantní a zřetelně selekovatelné změny, jevy a události v prostředí trhu. Změny jsou působeny na jedné straně druhem a typem turbulencí na straně druhé i vlivem časových charakteristik turbulencí. (Typické případy - volatilita burzových obchodů apod.)

Každé nezareagování firem na změny způsobené turbulencí trhu vytváří u „spících firem“ dosti často nikoliv jedno, ale celou škálu omezení v přežití. Turbuletní situace umocňují vznik existenčních překážek nastražených firmám, které přinejmenším omezují firmy v rozvoji podnikání, v tom horším zánik firem. (Viz Teorie omezení-Goldratt)

Zde je hlavní a kardinální úkol firemní elity. Dominantou je čas reakce firmy na událost. Je nezbytné, aby firemní elita vládla takovým souborem rychle aplikovatelných dovedností a schopností, rychle vytvořit virtuální modely možných situací ve vztahu „naše firma <=> tržní prostředí“. A to při nejmenším v prvém přiblížení reakce na prostředí blízké, ve druhém přiblížení na tržní prostředí vzdálené.

Jakákoliv pozdní zjištění a nepochopení existujícího „prekurzoru turbulence“ je pochybení. To je však vždy zdrojem velmi často nespecifikovaného omezení firmy v její existenci za nímž jde „v závěsu“ vždy neurčitý a nedefinovaný soubor neřízených a samovolných změn ve firmě často až katastrofických.

Závěr

Pochybení, je primárním zdrojem všech problémů firmy a nejčastěji spočívá v:

  • nepochopení kardinálního úkolu o poslání firemní elity - nikdy nebýt „spící elitou v turbulentním prostředí trhu“, neboť „Spící elita vždy vede na slepotu firmy“,
  • nepochopení, že slepá firma se stane vždy otrokem turbulence - neboť je ovládána atraktorem kterou turbulenci tvoří. Není-li atraktor pochopen elitou, pak nejsou cesty (předpřipravené modely), jak se z atraktoru vymanit. Je tedy na „bíledni“, že nikdo jiný nevyvede firmu z atraktoru než firemní elita sama. A to je hlavní důvod, proč musí firemní elita nezbytně vzniknout, učit se (modelovat) a pracovat,
  • nepochopení, že nemá-li firemní elita společný jazyk, společnou řeč, společné nástroje zdokonalování a řízení - nemá naději přizpůsobit se stavu prostředí jako tým, ale spíše jako soubor nesourodě připravených jedinců, (fragmentace firmy)
  • nepochopení, že úspěch jakékoliv firmy spočívá především v synergii mozků firemní elity.

Vladimír Horáček

Diskuze k článku

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Je lepší než popsat stohy dokumentace, nakreslit 1 schéma, obrázek.“ více >>

Jiří Střelec Jiří Střelec

Nejen ISO, AS, OHSAS, CMMI ... a další normy po nás chtějí, popsat co a jak děláme. Většina kvalitářů, manažerů jen popisují texty a ty se kupí. Je to velmi snadné napsat větu. Nejde o větu, jde o to, aby ji lidé pochopili a použili. Normy nám neříkají však jak popsat náš systém řízení. Na rovinu, doba je uspěchaná a lidí nemají čas číst stohy papírů. Informace se na ně valí ze všech stran. Na výš při dlouhém dokumentu si již nepamatují, co bylo na začátku. Obrázek nebo schéma se čte rychleji a také se lépe pamatuje. Co kdyby systém byl vytvořen jako interaktivní model schémat, obrázků a doplňujících textů? Hledejte, kdo ví jak.

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie