Změna chápání role managementu 21. století

datum publikace 29.07.2011

Podnikatelské prostředí se mění, měl by se měnit i náš přístup

Podnikání by mělo vytvářet hodnoty pro celou společnost a zároveň být v souladu s potřebou dlouhodobého rozvoje. I v podnikání musíme přijmout odpovědnost za své činy a dopady na celou společnost. Podniky se by se měly změnit na živé organismy, schopné měnit se v reakci na okolní prostředí. Pouze tím mohou být připraveny na dlouhodobé úspěšné přežití. Využití tvůrčího potenciálu znalých pracovníků není možné při zachování metod a postupů řízení vytvořených v minulém století.

Související články

Úspěšná společnost se mění dříve než musí.“ *Jonas Ridderstrale*

Zatím co moderní myslitelé v oblasti managementu už pochopili, že kapitalismus a podnikání musí být o něčem jiném než jen o vydělávání peněz (viz G. Hamel, U. Haque, K. Nordström a J. Ridderstråle nebo nově M. Porter a M. Kramer) náš „kapitalismus“ i chápání pojmu podnikání managementu zůstává vězet hluboko v minulosti. Zatím co moderní svět hovoří o tvorbě hodnot, společenské či sdílené odpovědnosti, talentu a inovacích, naší modlou je stále krátkodobý zisk za každou cenu. Ne nadarmo je většina managerských oborů na našich vysokých školách nazvána Ekonomika a řízení.

Bohužel současná krize a zároveň rostoucí globalizace podnikání nám ukazují, že budoucnost dlouhodobé úspěšnosti podniku je založena na schopnosti inovací a tvořivého využití znalostí pro vytvoření hodnoty. Vytvoření skutečné a „sdílené“ hodnoty (Porter a Kramer) a nikoliv pouze zisku pro akcionáře a majitele. To neznamená, že by podnik neměl tvořit zisk. Ale ne na úkor svého okolí a své i naší budoucnosti. Kromě ekonomiky je nutné do podnikání opět zařadit etiku, morálku a odpovědnost. Podnikatelé a manageři nového století musí být víc leadery, inspirátory a odpovědnými tvůrci než ekonomy, jejichž prioritním zájmem je maximalizace krátkodobého zisku. Je načase se chovat tak, abychom nejen my, ale i naše děti a vnuci měli možnost kvalitního života.

Máme-li tedy vychovávat novou generaci managerů a podnikatelů nelze to dělat starým způsobem. Současná krize nám ukázala, že etická a morální selhání nelze léčit ekonomickými nástroji. Trh a ekonomika nejsou funkční v případě absence etiky, morálky a odpovědnosti. Většina našich podnikatelů a managerů, která byla vychována v éře socialismu má v sobě více zakódovánu potřebu „souboje“ a „přechytračení“ systému a okolí. A upřímně podnikatelské prostředí nastavené všemi vládami od roku 1989 tuto filozofii ne-li podporují, tak pro ni vytváří vhodné klima.

Chceme-li být v budoucnu úspěšní (a ne pouze nízkonákladovu montážní linkou asijských výrobců v EU nebo tvůrci nových pojmů typu tunel) je nejvyšší čas změnit vnímání managerských oborů a vzdělávání managementu. Je třeba management „odekonomizovat“ a polidštit. Znalosti a dovednosti budoucích managerů musí být více „soft“ než „hard“, protože budoucí pracovníci (resp. jejich znalosti) již nebudou pouhé prostředky, ale naopak zdroje úspěšnosti podniku. Noví manažeři by měli být zejména odborníci na:

  • vedení týmů
  • řízení změn

a mít schopnost:

  • motivace
  • komunikace
  • týmových tvůrců a koučů
  • jasné představy o etice podnikání a potřebě společenské odpovědnosti.

Současné podnikatelské prostředí a podniková kultura v českém prostředí

Bohužel v podnikové praxi se stále staví do popředí znalost „hard“ dovedností a naopak manager, který by chtěl být vůdcem a respektuje schopnosti svých spolupracovníků je považován za slabého a „měkkého“. Mladí manažeři v našich firmách nechápou svoji roli služby podniku a jeho znalým pracovníkům, ale jako berou ji jako příležitost rychlého získání moci, možnosti ovládat a v ideálním případě i přiměřeně bohatnout. Na úkor podniku, na úkor státu, na úkor naší společnosti. Před dlouhodobým zájmem rozvoje je dána přednost okamžitému prospěchu, časté a rychlé střídání pozic je nezbytné. Bohužel tato praxe se stala standardem i ve státní správě a státem ovládaných podnicích.

V naší podnikové praxi stále přežívá historická představa technika, ekonoma nebo právníka jako vhodné profese pro řízení podniku. To mělo svoji logiku v minulém století, kdy se vytvářely byrokratické a statické systémy zaměřené na složité struktuře, hierarchii fungující v stabilním a plánovaném socialistickém trhu. Dnešní globální svět, jistota trvalých nejistot a celosvětová konkurence vyžadují zcela nový přístup k podnikání a řízení podniku. Management by měl být vnímán v kontextu dlouhodobého rozvoje podniku v tomto nejistém prostředí s přesahem potřeby trvalého rozvoje celé společnosti.

Abychom byli spravedliví, i v naší zemi již existují výjimky podnikatelů a managerů, kteří již potřeby nového trhu pochopili. Vedou inovační firmy, schopné obstát v celosvětové konkurenci a zaměřené na něco více, než je jen krátkodobá ekonomická úspěšnost. Jména jako Linet, Elmarco, Blata již znají v celém světě. Učme se, jak jinak myslet, učme se, jak být kreativní, učme se metodiky inovací a řízení změn, učme se analyzovat, řídit rizika, učme se odpovědnosti. Začněme vnímat managery jako komplexní odvážné osobnosti a ne finanční nebo technické experty. Respektujme tyto nové potřeby již nyní a nečekejme, až nás k tomu donutí okolní svět.

Vnímejme a učme se z minulosti

*Víte, že tyto myšlenky už u nás zazněly v roce 2006?* V rámci svého vystoupení na mezinárodní konferenci Hledání nové Evropy se problematikou managementu, podnikání, vztahu výchovy a praxe a podobou výchovy managerů zabýval i profesor Milan Zelený. Již před pěti lety prezentoval nezbytnou potřebu kooperace tří základních složek společenského progresu – vzdělávací sféry, podnikatelské sféry a politicko-veřejné sféry – fungujících ve správném společensko kulturním prostředí. Bohužel česká realita je stále na míle vzdálená fungujícímu modelu a budeme i nadále ztrácet za moderními zeměmi.

Buďme hrdí na to, že česko dalo světu Baťu a přejme si, aby i naše chápání podnikání a managementu bylo změněno tak, abychom dokázali další talenty najít a rozvinout. Začněme konečně vnímat management jako samostatný obor (na což má plné právo) a přestaňme ho stále spojovat s ekonomikou a správou.

Ing. Zdeněk Forman

Diskuze k článku

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Počátkem všeho je nalézt svoji vlastní vnitřní motivaci.“ více >>

Petr Hlušička Petr Hlušička

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie