Zvrácená logika aneb vzhůru do Secondhandu

datum publikace 10.03.2009

Vzděláním pro přidanou hodnotu

V poslední době se v oblasti vzdělávání (a pohříchu nejen tam) stává „šlágrem“ absence rozumu a především odpovědnosti při stanovování kritérií výběrových řízení pro vzdělávání pracovníků organizace. Stále častěji se stává jediným výběrovým kritériem cena.

Související články

V poslední době se v oblasti vzdělávání (a pohříchu nejen tam) stává „šlágrem“ absence rozumu a především odpovědnosti při stanovování kritérií výběrových řízení pro vzdělávání pracovníků organizace. Stále častěji se stává jediným výběrovým kritériem cena. To se zdá být na první pohled jako správné a ekonomicky zdůvodnitelné. Ale je to objektivní pravda? Skutečně organizace ušetří své náklady?

Zdravý selský rozum nám říká, že si produkty a služby nepořizujeme kvůli nízké ceně, ale kvůli jejich schopnosti uspokojit naši potřebu. K uspokojení této potřeby dochází prostřednictvím jejich vlastností, kam sice cena patří, ale determinantem spokojenosti je především kvalita (to už dokázali rozpoznat naši předci, kteří říkávali: „nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci“; „za málo hudby málo muziky“ atd.). Pokud připustíme, hypoteticky, že zdrojem vzniklé přidané hodnoty je vstupní cena, pak by bylo pro organizaci výhodné nakupovat pro svoji autodopravu „Trabanty“ a nosit služební stejnokroje nakoupené v Secondhandu. Cílem nákupu vzdělávací aktivity však není úspora nákladů na vzdělávání, ale tvorba či posílení schopnosti účastníků vzdělávací aktivity poskytovat vyšší přidanou hodnotu svým zákazníkům. Při absenci kvality je parametr ceny vzdělávací aktivity úsměvnou záležitostí či sarkasmem dle toho, koho se dotýká.
Pokud si položíme otázku proč, se chce organizace vzdělávat, a co s touto aktivitou sleduje, vždy se dostaneme k problematice:

  • přidané hodnoty,
  • produktivity,
  • efektivity,
  • kreativity,
  • zlepšování a inovace.

Dokážeme-li si přiznat, že skutečně rozhodující ne-li jedinou hybnou silou tvorby přidané hodnoty a pokroku je vzdělání, pak proces vzdělávání je generátorem hybných sil. Jeho produktivita a efektivita je přímo závislá na jeho kvalitě. Ve zdravé a seriózní ekonomice platí, že hodnota této kvality je vyjádřena v jeho ceně. Absence parametrů kvality ve výběrových řízeních je nejenom známkou neprofesionality, ale přímo, a zcela účinně, torpeduje přirozenou potřebu organizace zvyšovat přidanou hodnotu, zlepšovat a inovovat (kritické komponenty konkurenceschopnosti organizace a v některých případech i kritické faktory úspěchu či přežití). Vedlejším efektem nekvalitních, byť laciných vzdělávacích aktivit, je kultivace nechuti jejich absolventů k dalším vzdělávacím aktivitám. Tím se účinně startují brzdné síly konkurenceschopnosti (za tichého souhlasu spokojených, na náklady orientovaných manažerů). Vítězem se tak stává rezignace na vzdělávání, která roztáčí spirálu zkázy.

Alexander Huňát

Diskuze k článku

od: Lumír Kus

Přísloví vloženo: 15.6.2016

(to už dokázali rozpoznat naši předci, kteří říkávali: „nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci“; „za málo hudby málo muziky“ atd.)
Spíše by mělo být "za málo peněz málo muziky" - muzika se nekupuje za hudbu.

reagovat

od: Jiří Střelec

RE: Přísloví vloženo: 15.6.2016 vloženo: 15.6.2016

Ano, kdyby se lidé vraceli k moudrosti našich předků, usnadnili bychom si spoustu nepříjemností. Znáte to - každý si na to musí přijít sám a nejlépe se učí z vlastních chyb.
Děkuji za příspěvek

reagovat

Obor

Metoda

Norma

Poradci

Myšlenky poradce

„Nežijeme-li tady a teď (v přítomnosti), nemáme budoucnost.“ více >>

Ivona Machová

Díky negativním zkušenostem upínáme pozornost do minulosti, až ze 40%. Tyto obavy způsobují naši nedůvěru v budoucnost. Všechny staré nebo budoucí myšlenky nás svazují a nejsme schopni prožít přítomnost. Řešení je prosté, žijme přítomností pro budoucnost. 

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie