Pozitivní psychoterapie

datum publikace 23.04.2012

Pozitivní psychoterapie

Pozitivní psychoterapie se zabývá rodinnou terapií a duševní hygienou. Bere človeka takového jaký je a nesnaží se ho přizpůsobit nějakému předem danému obrazu. Vůdčí myšlenkou je vyhledat a opřít se o zdravé síly v osobnosti a o pozitivní stránku utrpení a konfliktů, které jsou jádrem potíží.

Pozitivní psychoterapie se zabývá rodinnou terapií a duševní hygienou. Je to metoda, která bere človeka takového jaký je a nesnaží se ho přizpůsobit nějakému předem danému obrazu. Vůdčí myšlenkou je vyhledat a opřít se o zdravé síly v osobnosti a o pozitivní stránku utrpení a konfliktů, které jsou jádrem potíží.

Zakladatelem pozitivní psychoterapie je německý psychiatr a neurolog Nossrat Peseschian. Základní principy vytvořil na základě transkulturního srovnávání vztahů. Pozitivní psychoterapie nemá nic společného s filosofií pozitivismu. Pozitivnost zde znamená celostnost a jednotu v rozmanitosti. Je nesena orientací na překonání jakékoliv jednostrannosti jak ve vztahu k vnitřnímu světu člověka, tak i k jeho životu ve společnosti.
Jde o syntézu vhodných aspektů zejména tradiční analýzy, kognitivně behaviorální terapie. Nechybějí zde ani prvky hlubinné terapie.

Hlavní mottem pozitivní psychoterapie je poznatek, že i zdánlivě bezvýchodná situace nebo stav krajní nouze je možno zužitkovat v obnově zdraví a psychické rovnováhy. Je potřeba vidět růže na trnitém keři!

 

Aspekty pozitivní psychoterapie:

1. Pozitivní přístup
2. Postup vztahující se k obsahu konfliktu
3. Pětifázová pozitivní psychoterapie

Podle původního významu slovo pozitivní (latinsky "positum") znamená skutečný, daný. Skutečné a dané však nejsou pouze nemoci, poruchy a neúspěšné pokusy řešit problémy. Skutečné a dané jsou rovněž schopnosti, které každému člověku umožňují nacházet nová, jiná a dokonce lepší řešení.

Důležitá se jeví úvaha pozitivní psychoterapie, že klient si sebou nepřináší pouze nemoc či problém, ale také schopnost nemoc či problém překonat.

Úkolem terapeuta je mu s tím pomoci. Pozitivní přístup znamená pokusit se společně s pacientem hledat řešení a možnosti, která dosud ležela za obzorem vědomí. To umožňuje změnit stereotyp nazírání a otevřít se jiným modelům myšlení, než jsou ty, které existující konflikty až dosud spíše zesilovaly.

K poruchám zpravidla nevedly velké zážitky. Mnohem častěji mířila k citlivým nebo slabým místům stále se opakující malá poranění duše, která nakonec byla schopna vyvolat konflikt.

 

Příklady, které řeší pozitivní psychoterapie

1.příklad:
Je-li partner nevěrný, nabízejí se různé možnosti řešení s různými následky. Můžeme použít zbraň,abychom znovu nastolili spravedlnost a čest. Můžeme své trápení utopit v alkoholu, abychom objevili lepší svět, můžeme se mstít tím, že budeme sami nevěrní. Na danou situaci může dokonce zareagovat naše tělo a to únikem do psychosomatické nemoci. MŮŽEME SE TAKÉ POKUSIT O DISKUSI, ABYCHOM DOSÁHLY POROZUMĚNÍ.

2.příklad:
Problémem je frigidita. Na frigidní ženu může partner pohlížet jako na sexuálně chladnou nebo vzít v úvahu další pozitivní význam. Frigidita je také schopnost prostřednictvím těla říci NE. Což se dotýká ženina porozumění sobě samé, důsledku poruchy partnerského vztahu.

Autor, poradce: Ivona Machová

Související články psychologie a psychoterapie

Obor

Myšlenky poradce

„První nadšení z myšlenky, by nemělo přehlušit chytrost realizace.“ více >>

Jiří Střelec Jiří Střelec

Je dobré, že nás zaujme myšlenka. Je dobře, že se hned pustíme do její realizace. Správná realizace však vyžaduje najít nejlepší cestu pro její život. Nadšení by nemělo utlumit přípravu a způsoby její realizace.  

Kvóty auditu
Mapa procesů
Koš - barva neshoda?
Diskriminace ISO
Formální strategie