od: Ladislav Sadílek
ISO vloženo: 18.10.2013
ISO je k ničemu. Ve firmě jsme měli pořádek, zavedením ISO jsme to pouze přepisovali na jiné formuláře , začali vypisovat další nepotřebné formuláře a trávili tím spoustu času. ISO bylo potřebné k účasti na veřejných zakázkách. Dnes toto již neplatí, takže zbytečně vyhozené statisíce, poněvadž zákony se hloupě mění každý půlrok. Jen člověk neví, jestli to zrušit, protože za rok může být vše zase jinak. Kdyby se tyto peníze věnovali na rozvoj firmy, na stroje, nářadí apod., tak by i ta bezpečnost a produktivita mohla být zase lepší. Ale český poslanec má představu že vše vyřeší zbytečný papír.
reagovat
od: Jiří Střelec
RE: ISO vloženo: 19.10.2013
Dobrý den, děkuji Vá za příspěvek. Popisujete naprosto standardní situaci, která se historicky v ČR běžně děla. Jestli jste měli poradce a ten po Vás chtěl nové formuláře, než ty, co Vám fungovaly, tak jste jej měli vyhodit. Vím, že v té době jste asi neměli dostatečné znalosti jak aplikovat požadavky normy. ISO 9001 chce totiž, abyste dělali, co Vám funguje a přináší spokojenost Vašim zákazníkům. K tomu Vám doporučuje pravidla, jak být úspěšný v podnikání. Poradce by měl nejlépe podnikat, aby jim skutečně rozumněl. <br />To, co se děje na českém trhu a jak politici podtrhli již vytvořený roky podporovaný systém certifikace je strašné. Podrazili všechny, kteří budovaly řádné systémy managementu kvality.
reagovat
od: Jaromír Kocurek
Otázka z jiné strany... vloženo: 2.7.2010
V článku autor otevřel náhled na přínosy a "odnosy" certifikace systému a celkem jasně je pojmenoval. Já bych spíše než psát odpověď na položené otázky zkusil poukázat na jinou věc, která nebude pouze v českém prostředí, ale určitě se objevuje i v ostatních státech. Touto věcí je vůbec důvod existence certifikátu a jeho uznávání jako potvrzení nějaké úrovně. V naší společnosti se setkáváme s různými druhy certifikátů (maturita, VŠ diplom, zkoušky z různých jazyků, "technická" u aut, různá povolení, atd.), které mají prokazovat určitou úroveň dosažení či plnění stanoveného limitu. Stejně tak se setkáváme s tím, že na cestách jezdí auta, která "čadí", lidé se ohánějí diplomy a přitom skutečná kvalifikace požadovaných limitů buďto nedosahuje nebo se tento limit snižuje (rozuměj, nerozumí tomu, nedomluví se v cizím jazyku). Může to být způsobeno pouze tím, že vždycky se najde určité procento lidí, kteří nepotřebují "plnit limit", ale "budit zdání plnění limitu" - za cenu, kterou potřebují. Afér a kauz je v médiích dostatek. Prostě korupce je v nás bohužel nějak zakořeněná a tím je i zakořeněná ochota hrát hru - my se tváříme, že máme systém a vy se tvařte, že tomu věříte. My získáme to, co potřebujeme (papír) a vy získáte také to, co potřebujete (odměnu). Manažersky rychlé řešení požadavku. Proto v mých očích velmi stoupají majitelé či ředitelé firem, kteří na toto krátkodobé a krátkozraké řešení nehledí a mají upřímnou snahu opravdu systém vybudovat a používat. Bohužel se ptám, zda se dá systém budovat úspešně, dokud my jako společnost nepřejdeme ze stádia "nějak to zařiď" = korupce, ke stádiu "soutěže kvality". Jak řešit korupci nevím. Jak řešit "čistotu" udělování certifikátů také rozhodně není jednoduché. Myslím, že "stavovská" organizace, tj. Česká společnost pro jakost, by v tomto ohledu měla vyvíjet určité aktivity - prestiž certifikace klesla. Asi nemá smysl se ohánět fungujícím systémem, pokud tento není prokázán a navázán na hospodářské výsledky firem. Asi bych to nazval aplikovanou certifikací - pomáhá systém společnosti? Zvětšil se podíl trhu, objem výroby, zisk? Pokud ne, pozor - systém nefunguje! A tady se shoduji s názorem zmíněným jiným diskutérem - je potřeba kvalitnějších auditorů. A nejen to, ale i odvaha auditorských firem "nechat si ujít kšeft". Tím si i zvýšit prestiž. A v tomto okamžiku se dostáváme ke druhé straně - chtějí majitelé něco zlepšovat nebo pouze získávat zdání? Uživí těchto pár osvícenců mezi řediteli ony prestižní certifikační orgány? Pokud se nenajde dostatek majitelů, kteří chtějí budovat firmy dlouhodobějšího charakteru, pak systém certifikací nemá smysl.
reagovat
od: Jiri_Bohac
Doplneni prinosu a negativ vloženo: 30.6.2010
Ma zkusenost je, ze pokud vedeni firmy nejde pouze o "papir (= certifikat) na zdi", nebo moznosti se ucastnit vyberovych rizeni, pak klicovym prvkem pro smysluplnou investici v prinos certifikace je osoba ext. auditora. Pokud je auditor zkuseny clovek, kt. zna nejen normy, ale stejne take prostredi a rizeni uspesnych firem, pak auditovani reditele a manazeri vidi behem auditu prinosy tohoto "pohledu z venku", kt. jim muze otevrit oci a pomoci zefektivnit chod firmy. Pokud jsou naopak auditori lide bez zkusenosti, tak to vede k absolutni degradaci certifikace v ocich managementu certifikovanych firem. A klicovy problem nejen ceskeho prostredi vidim v nedostatku zkusenych auditoru v certifikacnich spolecnostech. Tj. lidi, kt. se nebudou pouze ohanet sroubovanymi pozadavky norem, ale majitelum nebo managementu firem demonstruji vyhody a soucasne nevyhody/rizika jejich chybne interpretace, aplikace nebo dokonce ignorovani. Takze pokud se firme podari najit dobreho auditora, pak prinosem je rovnez poskytnute srovnani (benchmark) a informace o jinych a obcas lepsich zpusobech rizeni (podobnych, ale samozrejme auditorem nejmenovanych) firem. A pokud se to firme nepodari, potom je vysledkem tezko napravitelna ztrata duvery vedeni v cely smysl a prinos certifikace. Drzim palce vsem, kteri se snazi realizovat tu prvni variantu.
reagovat
od: Jiří Veličko
ISO zhlediska politické ekonomie vloženo: 14.5.2010
Otázka zda ISO ano, nebo ne je dialektická a lze na ni hledat odpověď pouze z pohledu poltické ekonomie. To mj. z toho důvodu, že při vzniku ISO politika byla.
<br />Ostatně v ekonomii je politika vždy, ať se to někomu líbí nebo ne.
<br />V zásadě jsou dva extrémy:
<br />1) Z hlediska marxistické teorie platí, že kvantita se mění v kvalitu. Tedy, že se díky zkušenostem při navyšováním výroby začne vyrábět kvalitněji. Tudíž není ISO potřeba.
<br />2) Z hlediska teorie divokého kapitalismu 90-tých let v ČR platí, že neviditelná ruka trhu vše zařídí. Tedy že nekvalitní výrobky se neprodají. Tudíž není ISO potřeba.
<br />Pak je tedy třeba hledat jiný, správný důvod proč se ISO zavedlo a proč se používá. Jednou z možností proč se zavedlo, je ta, že bylo zavedeno jako nástroj ochrany trhu západních tzv. rozvinutých států, které měly nové technologie, jež jiné státy neměly.
<br />V důsledku toho byly elegantně odstraněny z trhu výrobky těchto jiných států, aniž by se porušilo verbální pravidlo o svobodném kapitalistickém trhu.
<br />Takto to fungovalo např. v 70-tých letech minulého století. Nové technologie bylo, pod různými záminkami (např. nedodržování lidských práv) - tedy z politických důvodů, zakázáno do těchto jiných států vyvážet. To platilo např. pro ČR do 1/2 90-tých let (COCOM). Takže z pohledu své doby bylo ISO potřeba.
<br />Současná situace je podstatně jiná. Dravá touha po zvyšování zisku vedla k tomu, že firmy přenesly svou výrobu do tzv. rozvojových zemí. Kde to bylo výhodné, tam se zrušilo poltické posuzování např. zmíněného nedodržování lidských práv a v těchto zemích se rozjela výroba s použitím nových, dříve těmto zemím nepřístupných technologií.
<br />To má však dva nečekané důsledky:
<br />Takzvaně rozvinuté země přestávají vyrábět tradiční ISO výrobky, protože nelze z mnoha důvodů všechny zaměstnat v sektoru služeb, hledají výrobu náhradní. Protože v ní nemají zatím potřebné zkušenosti, nedosahují potřebnou kvalitu. Tudíž se ISO stává překážkou. Dříve rozvojové země, které nyní mají nové technologie a splňují ISO, však vyrábějí v povolené licenci pouze část své produkce. Další část totožných výrobků dodávají na trh pod hlavičkami vlastních firem. Takže se paradoxně zisk majitelů, kteří výrobu přenesli, nezvyšuje. Pravděpodobně naopak a jejich původní značky jsou razantně vytlačovány z trhu (viz nástup elektroniky Made in China). ISO přestalo plnit svoji ochrannou funkci a je překážkou. Zrušit však ISO nepůjde, jde o sektor služeb, ve kterém je nyní zaměstnán v rozvinutých zemích, přímo nebo nepřímo, příliš velký počet lidí. Nebyla by pro ně práce. Navíc by toho v jiných oblastech využily další rozvojové státy, které by za dumpingové ceny nabídly na trhu konkurenční a srovnatelné výrobky.
<br />Můj závěr tedy zní:
<br />ISO přestalo plnit svoji ochrannou funkci a mělo by být nahrazeno jiným mechanismem. Ale rychle, za 10-15 let nám v Evropě totálně ujede vlak. Obávám se však, že přidělování výrobkům výběrových značek v EU výpadky ve výrobě, způsobené přenosem výrob, nezachrání. Zaměstnanci v Evropě budou chudnout a s nimi budou chudnout i podnikatelé. Takže je zřejmé, že je v tom politika. I když v současnosti tzv. pštrosí.
reagovat
