V době nouzového stavu se může stát, že někteří podnikatelé nebudou schopni zajistit nasmlouvané zakázky, plnit své povinnosti. Jaké mohou nastat stavy a jak je správně řešit z pohledu práva rozebrali a připravili odborníci ze spolupracující advokátní kanceláře Urbášek & Partners.
Síření koronaviru COVID-19 vede k přijímání ochranných opatření státu. V nouzovém stavu vzniká řada otázek pro podnikatele. Řada podnikatelů není schopna plnit své povinnosti řádně a včas anebo se mohou do této situace v důsledku aktuálních opatření vlády brzy dostat. Po celý víkend řešíme situaci našich klientů a v návaznosti na jejich dotazy jsme udělali krátký přehled možných situací.
Následná nemožnost plnění závazků
V případě, kdy nebude podnikatel objektivně schopen dostát svým závazkům vůbec (tedy ani později, ani jinak), přichází v úvahu institut tzv. „nemožnosti plnění“. Aby se jednalo o nemožnost plnění, musí existovat překážka objektivně trvalá. Jinými slovy, pokud dlužník může splnit svou povinnost později nebo pokračovat v plnění později, nejedná se o nemožnost plnění. Jiná situace nastává, pokud strany uzavřely tzv. fixní závazek, což je situace, kdy je zřejmé, že na pozdějším nebo změněném plnění nemají zájem.
K zániku závazku v důsledku nemožnosti plnění může dojít i v případě, že není možné splnit pouze část závazku, pokud se to nedotkne zbytku plnění.
Pokud nastane nemožnost plnění,
zaniká závazek (smlouva) bez dalšího, tedy není třeba žádného úkonu.
Ale pozor! I přes to může trvat povinnost hradit škodu nebo smluvní pokuty. K zamezení odpovědnosti za škodu je vždy nutné informovat ihned druhou smluvní stranu o tom, že není možné závazek splnit, popř. splnit další povinnosti dle toho, o jakou smlouvu se jedná.
Změna okolností a další důsledky
Pokud nejsou splněny podmínky nemožnosti plnění a dlužník neplní své závazky řádně a včas, dostává se do prodlení. Navíc přichází v úvahu také odpovědnost za vady.
Pokud by v důsledku aktuální situace došlo k hrubému nepoměru mezi právy a povinnostmi stran (například u nájmů apod.), přichází v úvahu mimo jiné i povinnost stran smlouvy obnovit jednání o smlouvě. Nepoměr může spočívat např. v nárůstu nákladů na dodávky plnění nebo ve výrazném snížení hodnoty plnění jedné strany.
Vyšší moc
Na častý dotaz klientů potvrzujeme, že s dílčími výjimkami lze Pandemii Covid-19 doprovázenou ochrannými opatřeními ze strany státu považovat za zásah vyšší moci. V takovém případě není dlužník odpovědný za porušení smlouvy a není tedy povinen k náhradě škody, která tím druhé straně vznikne.
To se však nevztahuje na smlouvy uzavírané až po vzniku pandemie a vyhlášení omezujících opatření nebo v době, kdy bylo možné toto očekávat, nebo pokud neplnění povinností nastalo z jiného důvodu. Je třeba si však uvědomit, že ani zásah vyšší moci obecně nezbavuje dlužníka některých smluvních povinností (např. smluvní pokuty), to se ale smlouva od smlouvy liší.
Kurzy, webináře

Trénink autentického projevu a neverbální komunikace
Kurzy, webináře

Zvládněte komunikaci změny jako profesionál: 4h trénink
Kurzy, webináře

Experience HUB
Nabídky

Odhalte plný potenciál MS Teams
Nabídky

Interim management
Nabídky

Propojte Leadership s procesy - přineste do firmy spokojenost a rozvoj
Kurzy, webináře

Identifikace a komunikace rizik kybernetické bezpečnosti
Nabídky

Externí mzdová účetní
Nabídky

Akademie Human Resources management
Závěr:
Pokud máte jakýkoli problém a spadá pod některý z výše uvedených případů, pak jsme snad dali základní informaci. Postup stran a důsledky současné situace pro plnění smluv, bude záležet na individuálních okolnostech jednotlivých smluv.
Doporučujeme tak vyhledat s předstihem konkrétní smlouvy, zhodnotit možnosti jejich plnění, shromáždit podklady, navrhnout řešení situace z obchodního pohledu a zkontrolovat, zda nejsou výše uvedené možnosti mezi stranami vyloučeny či zda nejsou upraveny jinak.
Pokud již víte, že nebudete schopni dostát svým závazkům řádně a včas, informujte o tom ihned protistranu a vyzvěte ji k jednání. Konečně, je v zájmu obou stran dohodnout se na překlenutí tohoto období, např. prodloužením lhůty k plnění, slevě z ceny, posunutí dodávek aj., s cílem minimalizovat ztráty a negativní důsledky do budoucna.