Dnešní konkurenceschopnost není závislá jen na špičkové technologii, která dnes ostatně velmi rychle zastarává, ale především na lidském potenciálu. Ten dovede tuto technologii nejen efektivně využívat, ale i trvale zlepšovat a zdokonalovat.

Paradoxem zůstává, že se již v mnoha oblastech začínáme přibližovat téměř k hranicím technické dokonalosti, donedávna nepředstavitelné. Atakujeme hranice možného, ale v oblasti sociální je tomu často právě naopak. Ano, je snazší pracovat s neživou hmotou, která nedisponuje náladou a měnícími se potřebami. Proto máme někde i sofistikovaně vypracované metodiky a postupy, na jejichž konci vychází produkty s ohromujícími technickými parametry. Zvládáme, a mnohdy na špičkové úrovni, procesy technické, technologické a ekonomické, ale často selháváme v činnostech týkajících se lidí – lidského potenciál. Řada zaměstnavatelů se zhlíží ve špičkové technologii, ale jejich znalosti v oblasti sociální zůstávají někde v období nevolnictví, v lepším případě raného kapitalismu.

Neuvědomují si, že dnešní konkurenceschopnost není závislá jen na špičkové technologii, která dnes ostatně velmi rychle zastarává, ale především na lidském potenciálu, který dovede tuto technologii nejen efektivně využívat, ale i trvale zlepšovat, zdokonalovat atd.

V mnoha organizacích nalezneme fungující systém managementu kvality, účinný contolling atd., ale velmi zřídka nalézáme stejně systémově nastavené a fungující procesy, uvolňující lidský potenciál a generující výrazný synergický efekt.

Organizace, které podceňují kultivaci silné firemní kultury, pěstování mentality hojnosti a pozitivní atmosféry na pracovišti jsou často zaskočeni odchodem špičkových lidí, kteří již dávno uspokojili své ekonomické potřeby a chtějí uspokojit další potřeby spojené s pozitivními vztahy, s jejich osobním růstem a rozvojem, smysluplností konání. Zapomínají, že stále platí: „Dokud naše manažerské systémy nebudou věnovat stejnou pozornost lidem, jakou věnují technice, technologiím a ekonomice, budeme řídit naše organizace v temnotě“.

Dnes, více než kdy jindy platí: „Největším nebezpečím pro firmu není její konkurence, ale vlastní nespokojení a demotivovaní pracovníci“.

V tomto světle vyniká informace, kterou zveřejnil Harvard Business Review – 5 % zvýšením spokojenosti zaměstnanců se o 10 % procent sníží náklady.

Stále si ještě myslíte, že spokojenost Vašich lidí je vedlejším produktem zisku?